Anton Bruckner – noty

Za jednoho z největších symfoniků 19. století je dnes bezesporu uznáván rakouský hudební skladatel Anton Bruckner (1824 - 1896), jenž vytváří ideový mezistupeň mezi novoromantismem F. Listza a R. Wagnera a moderní symfonickou hudbou G. Mahlera. Zajímavé informace k životu tohoto významného umělce vám společně s notami na všechny jeho skladby nabízíme zde.

Mládí skladatele

Anton Bruckner se narodil na předměstí rakouského Lince, kde jeho otec pracoval jako učitel. Chlapec brzy projevil velký hudební talent a než dokončil školní docházku, velmi se zdokonalil ve hře na varhany. V roce 1837 umírá Antonův otec a chlapec byl poslán do augustiniánského kláštera v Sankt Florianu, kde sloužil jako sborista. Bruckner byl nadšen výtečnými klášterními varhanami, které byly čerstvě rekonstruovány a často na ně při bohoslužbách hrával.

Osudový St. Florian

V roce 1841 poslala matka Brucknera na učitelský ústav v Linci. Školu dokončil Bruckner s vynikajícím prospěchem. Následující roky se mladý muž potýkal se zoufalými životními podmínkami na venkovských školách. V roce 1845 se naštěstí mohl vrátit do St. Florianu, kde následujících deset let působil jako učitel a varhaník. Po roce 1855 se začal (převážně korespondenčně) Bruckner vzdělávat u některých významných vídeňských hudebníků (především u Simona Sechtera a Otto Kitzlera). Studoval tak do svých 40 let. Teprve v tomto věku započal s psaním svých vrcholných skladeb duchovních i symfonických.

Vrcholné vídeňské období

V roce 1868 přijal Bruckner místo profesora hudební teorie na vídeňské konzervatoři a od roku 1875 vyučoval na vídeňské univerzitě. Jako šťastný se však jeho život ve Vídni označit nedá. V konzervativní Vídni měl Bruckner jako bezvýhradný stoupenec tvorby Richarda Wagnera velmi těžkou pozici a musel odolávat stálým útokům na svoji osobu. Jako skladatel se na veřejnosti prosadil až po 60 roku svého života, a to po premiéře své sedmé symfonie. Mnohem úspěšnější byl jako varhaník a improvizátor, koncertoval ve Francii i na nové varhany v Royal Albert Hall a v Crystal Palace v Londýně. Anton Bruckner je pohřben v kryptě v St. Florianu přímo pod svými milovanými varhany.

Hudba Antona Brucknera

Velká zbožnost, varhanické povolání a vážná Brucknerova povaha daly vzniknout skladatelově specifickému slavnostně vážnému kompozičnímu stylu. V symfonické oblasti vychází Bruckner z instrumentační plnosti (někdy až přeplněnosti) a jisté pompéznosti svých vzorů Liszta a Wagnera. V jeho hudbě nacházíme množství chromatických prvků, na druhé straně však také prvků prostých, lidových a vroucích. Kromě devíti symfonií zkomponoval Bruckner i množství duchovních skladeb, z nichž některé tvoří dodnes základ repertoáru evropských sborů. K nejhranějších chrámovým skladbám patří dodnes Brucknerovo Requiem, Brucknerovo Te Deum či Brucknerova sborová moteta. Symfonie Antona Brucknera mají ještě jednu zvláštnost - jsou to jediné symfonie, které je výslovně povoleno uvádět v kostele.

Další odkazy na hudbu Antona Brucknera

• Orchestrální skladby A. Brucknera
• Klavírní skladby A. Brucknera
• Varhanní skladby A. Brucknera
• Sborové skladby A. Brucknera
• Duchovní skladby A. Brucknera
• Skladby ke stažení A. Brucknera