Vítězslava Kaprálová – noty

Pouhých 25 let strávila talentovaná dirigentka a skladatelka Vítězslava Kaprálová (1915 - 1940) na své pozemské pouti. Přesto se dokázala nesmazatelně zapsat do hudební historie a prosadit se v čistě mužském hudebním světě. Pomocí své taktovky a šarmu si prostě srovnala všechny muže "do latě". Více o této talentované umělkyni a noty na vybrané skladby naleznete na tomto místě.

Dětství plné krásné hudby

Vítězslava Kaprálová se narodila v roce 1915 do hudební rodiny. Její otec Václav Kaprál byl známý brněnský skladatel, žák Leoše Janáčka a majitel prosperující hudební školy, zatímco matka Vítězslava byla učitelkou zpěvu. Díky domácímu zázemí mohla Vítězslava již od raného dětství rozvíjet svůj hudební talent. Svou první skladbu "V říši bájí" zkomponovala již v 9 letech.

Na studiích

V roce 1935 absolvovala Kaprálová svá konzervatorní studia - za značného ohlasu sama dirigovala vlastní Vítězslava Nováka a význačného dirigenta Václava Talicha. Studium uzavřela provedením své zřejmě nejznámější skladby Vojenská symphonietta, kdy opět sama dirigovala Českou filharmonii. Provedení se zúčastnil i prezident Edvard Beneš, kterému byla skladba dedikována. Skladba vyzařuje národní cítění skladatelky, její vztah k přírodě, k vlasti a také k demokracii.

Svět o mně moc a moc uslyší

Od roku 1937 žila skladatelka v Paříži, kde díky francouzskému státnímu stipendiu mohla dále studovat dirigování ve třídě Charlese Muncha. Soukromé hodiny jí dával i Bohuslav Martinů, se kterým posléze udržovala i milostný poměr. Velký úspěch slavila Kaprálová na festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v Londýně, kde s orchestrem BBC provedla svoji Symfoniettu.

„Večer jsem zahajovala koncert hned po hymně. Jeden Mister mně povídal, že to moje číslo bylo dosud nejhezčí a že o mně svět moc a moc uslyší, abych si na to jednou vzpomněla.“

Mnoho dalších let však umělkyni nebylo krutým osudem dopřáno. Zemřela pouhé dva měsíce po svatbě s Jiřím Muchou, synem slavného malíře Alfonse Muchy, pravděpodobně na následky miliární tuberkulózy.

„Cítil jsem, že se vzdaluje, že se jedno po druhém trhá pouto, které ji vázalo k tomuto světu, a zůstávala už jen láska. Držela mne oběma rukama, ale odcházela. Slyšela hudbu. „To je Julietta...“ Na okně šuměly vlny deště. Začínalo svítat. Její dech se krátil. Pak ustal nadobro. Položil jsem jí ruku na oči a řekl jsem: "Sbohem, Vitko". “

Dílo Vítězslavy Kaprálové

Za svůj krátký život zkomponovala skladatelka přes 40 hodnotných skladeb, které jsou dodnes často uváděny na koncertních pódiích, především pak v západní Evropě. O její odkaz pečuje The Kapralova Society sídlící v kanadském Torontu. Kaprálová psala především orchestrální, komorní a klavírní hudbu.

Další odkazy na skladatele spjaté s Vítězslavou Kaprálovou:

• Leoš Janáček – noty
• Vítězslav Novák – noty
• Bohuslav Martinů – noty