Cembalo – noty a výukový materiál

Cembalo je klávesový nástroj a je považováno za předchůdce (kladívkového) klavíru. Tento drnkací nástroj zažil svůj největší rozkvět v období renesance a baroka .

V této době byla výška komorního a’ 415 Hz, tedy asi o půl tónu nižší než dnes (440 Hz). Aby cembalo znělo "čistě", musí se kvůli citlivosti na změny teploty a vlhkosti ladit alespoň jednou denně. Proces ladění trvá v průměru asi 20 minut.

Pro cembalo bylo zkompováno mnoho sólových skladeb (sonáty, suity, toccaty, variace a mnoho dalších). Výběr nejznámějších skladatelů pro cembalo:

• J. P. Sweelinck - noty pro cembalo
• G. Frescobaldi - noty pro cembalo
• J. S. Bach - noty pro cembalo
• C. P. E. Bach - noty pro cembalo
• D. Scarlatti - noty pro cembalo
• G. F. Händel - noty pro cembalo
• A. Soler - noty pro cembalo
• F. Couperin - noty pro cembalo

Kromě sólové hry se cembalo spolu s varhanami, theorbou a loutnou uplaťnuje při hře tzv. bassa continua a stalo se nenahraditelnou součástí provozování hudby v barokních souborech.

Jeho akordická hra tvoří harmonický most mezi melodickými a basovými nástroji. Hra klávesového nástroje v bassu continuu je přímo navázaná na dobovou nauku o harmonii a do jisté míry se podobá modernímu klávesovému nástroji nebo kytaře v rockové, popové nebo jazzové kapele.

Důležitým prvkem pro styly hry v barokní literatuře pro cembalo jsou četné ornamenty či ozdoby. Ve velké míře je nalezneme především ve francouzské barokní hudbě skladatelů jako Couperin a Rameau. Ale také ve slavném Dobře temperovaném klavíru J. S. Bacha lze nalézt mnoho takových ozdob.

Jako typický nástroj bohatých lidí (buržoazie a šlechta) byl definitivní konec tohoto nástroje zpečetěn v období francouzské revoluce (1789 - 1799). Mnoho cembal a klavichordů bylo v té době vyhazováno z oken do pařížských ulic a páleno v zápalu revolučního hněvu!

S postupně přicházejícím oživením hry staré hudby od 70. let 20. století se znovu započalo se stavbou cembal podle starých vzorů. Průkopníci jako Gustav Leonhardt, Ton Koopman a Nikolaus Harnoncourt se zasloužili o znovuobjevení a etablování technik hry staré hudby. Stejnou měrou se značně zvýšil i počet posluchačů této hudby.

Dnes můžete po celém světě najít věrné repliky vlámských, francouzských, italských, rakouských a německých výrobců. Všechny mají své vlastní zvukové vlastnosti. Znalost historické interpretační praxe pro cembalo podle tehdejších dobových zvyklostí je dnes pro většinu hudebníků samozřejmostí, a to i při hře na moderní nástroje, jako je klavír.

Další odkazy na noty a školy pro cembalo:

• Školy hry na cembalo
• Výuka improvizace na cembalo
• Provozovací praxe pro cembalo
• Výuka hry basso continuo pro cembalo
• Francouzské baroko pro cembalo
• Hudební teorie pro cembalo