Rok 1700 byl vyhlášen svatým rokem. Rokem tak svatým, že papež Klement IX. dokonce zakázal provádět v Řimě nejnovější vrchol smyslnosti, neřestnou operu, a později zákaz prodloužil o dalších pět let.
Ale ani členové jeho vlastní kurie se nechtěli hudebního potěšení jen tak lehce vzdát a začali zadávat zhudebnění dramatických textů s duchovním obsahem takovým uznávaným operním skladatelům, jako byli Alessandro Scarlatti nebo Antonio Caldara. Tato díla byla prováděna v prostorách tzv. oratorií, tedy v klášterních prostorách pro spánek, bez scénických prvků. Tak vznikl žánr, který se ve své postatě z hudebního hlediska ani trochu nelišil od hříšných zvuků hudebního divadla.
Jak úzká může být hranice mezi těmito dvěma žánry, ukazuje jedna z nejslavnějších árií Georga Friedricha Händla, Lascia ch’io pianga, kterou dnes známe především z jeho opery Rinaldo. Původně totiž pochází z jeho prvního oratoria "Il Trionfo del Tempo e del Disinganno".
Oratorní žánr se stal stejně úspěšným jako opera. Stejně jako se v současnosti těší velké oblibě moderní rockové opery jako Tommy od The Who, jsou úspěšně prováděna i moderní popová oratoria jako "Luther" od Dietra Falka.
Bearbeitung der Matthäus-Passion von Johann Sebastian Bach
Obsazení: sóla, smíšený sbor, orchestr
Partitura (Urtext)
Číslo položky: 1615909
BÄRENREITER URTEXT
Obsazení: sóla, smíšený sbor, orchestr
Sborová partitura (Urtext)
Číslo položky: 1615932