Opereta - noty & klavírní výtahy

Stručná historie operety

Z komické opery se v polovině 19. století v Paříži vyvinula kratší opereta, která byla protikladem "vážné opery". Tuto novou formu groteskně-frivolní parodie na operu bel canto a Meyerbeerovu Grand opéra rozhodujícím způsobem ovlivnil Jacques Offenbach.

Ve Vídni se snažili naskočit na Offenbachovu vlnu úspěchu. Johann Strauss (syn) dosáhl velkého úspěchu se svým dílem "Netopýr". Na rozdíl od francouzského kankánu dominuje ve vídeňských operetách valčík. Vzhledem k jejich popularitě a snaze oslovit vzdělanější, a tedy i bohatší publikum se brzy hledala méně frivolní, vážnější forma, která by je odlišila od francouzské operety, což byla myšlenka veskrze politická, odrážející stále sílící nacionalismus.

V Německu vznikla bavorská a berlínská opereta, která dosáhla svého vrcholu s Paulem Abrahamem ("Viktoria a její husar" (1929)). Abrahamova mimořádně úspěšná a oblíbená díla byla po nástupu národních socialistů k moci označena za "zvrhlá" a stažena z repertoáru.

Mezitím se v USA - také díky mnoha hudebníkům, kteří uprchli nebo emigrovali z Evropy - zrodil pod velkým vlivem operety nový žánr: muzikál.