V 19. století vznikl rozsáhlý repertoár umělých písní ruských skladatelů. Ty však zůstaly v německy mluvících zemích z velké části neznámé, především kvůli jazykové bariéře.
Sólová píseň s obligátním instrumentálním doprovodem, v hudební historii obvykle nazývaná umělá píseň, se v Rusku nazývá romance (rusky: romans). Ta se v Rusku vyvinula v samostatnou uměleckou formu a je jedním z nejoblíbenějších hudebních žánrů.